Šachový svaz Zlínského kraje
Šachový svaz Zlínského kraje

Poslední aktualizace

15.7.2018Nový článek: Hodnocení krajské výpravy na Vsetín 2018
10.7.2018Kalendář akcí - Přidána akce KP v praktickém šachu (včetně propozic)
Nový článek: KP jednotlivců v praktickém šachu
Kalendář akcí - Přidána akce KP v praktickém šachu (včetně propozic)
Nový článek: Krajský přebor jednotlivců v praktickém šachu.

Hodnocení krajské výpravy na MČR mládeže

Naše krajská výprava přicestovala do Koutů ve složení Majka Phamová (ŠK Zlín), Ondřej Karlík (Sokol Hošťálková) a Martin Stachoň (Slavia Kroměříž), ke společným analýzám a přípravám v rámci krajské výpravy se příležitostně přidávali ještě Barča Kolomazníková (ŠK Zlín, hrála Open A), Jana Zpěváková (Staré Město, D16) a Jan Palášek (Sokol Postoupky, H14).

Největšího úspěchu z naší výpravy dosáhla zlínská šachistka Majka Phamová v kategorii D16. Před začátkem turnaje patřila mezi širší okruh favoritek (nasazená jako sedmička), ovšem že ovládne celou nejstarší dívčí kategorii a zvítězí s náskokem celého bodu jsme před turnajem nečekali. Majka poměrně snadno vyhrála první dvě kola, ve třetím a čtvrtém kole porazila v moc pěkném stylu další dvě spolufavoritky Schaffovou a Sabolovou a po čtvrtém kole byla na samostatném prvním místě. V 5.kole Majku čekal souboj se soupeřkou, kterou jsme v průběhu turnaje považovali za největší nebezpečí – s Karolínou Langnerovou. Příprava nám vyšla tak napůl: Majka ze zahájení bílými získala poměrně bezpečnou pozici, ovšem bez vyhlídek na získání převahy. Ve vyrovnané pozici se bohužel dopustila několika nepřesností, kterých soupeřka pěknou hrou využila k získání výhody a když se Majce nepovedl přechod do koncovky, stala se tato výhoda výhodou rozhodující a zkušená soupeřka ji uplatnila k výhře. Po famózních prvních čtyřech kolech se touto porážkou přehoupl turnaj do své druhé poloviny. Ačkoliv by se při zběžném přehrání partií mohlo zdát, že druhou polovinu turnaje nezahrála Majka s takovým přehledem a lehkostí, jako tu první, právě za druhou polovinu turnaje si Majka podle mě zaslouží největší uznání. Nejdříve překonala zklamání z porážky a do partie 6.kola se svojí kamarádkou Janou Zpěvákovou se pustila s jednoznačným odhodláním zvítězit. Černými brzy získala převahu, vyvinula maximální tlak, ale v krásné pozici, která vyžadovala především zkušenosti a trpělivost, nenašla optimální pokračování a jak už to bývá – po chybě ztratila nit a najednou musela sama vymýšlet, jak se vyhnout materiálním ztrátám a pravděpodobné porážce. Po náročném a oboustranně vysilujícím boji skončila tato partie zaslouženou remízou. Aby toho nebylo málo, v následujícím 7.kole dostala další spolufavoritku a zároveň další nebezpečnou Karolínu – Karolínu Zavadilovou. Mezi druhým a sedmým kolem se Majka utkala se všemi šesti výše nasazenými hráčkami, stále v plném bojovém nasazení, bez možnosti vydechnout si. Poprvé v turnaji se Majka v zahájení dostala do nevýhody, když zahrála svoji první a zároveň poslední výraznou nepřesnost v turnaji, ale bohužel už v 5.tahu a bílými se už od začátku ocitla v problémech, ze kterých by se rozsypal i nejeden mnohem zkušenější šachista. V určité fázi partie připomínala Majčina pozice trosky – materiálně s kvalitou méně a pozičně s pěšcovými slabinami a pod útokem. V tu chvíli Majka zabojovala, vsadila na možnost získání protihry a soupeřka, která nečekala tak silný odpor, problémy pozice nejprve podcenila (zbytečně pustila část materiálu s mlhavou vidinou, že bude matit) a potom nad pozicí postupně ztratila kontrolu, až se dostala do situace, kdy se Majka dostávala z nejhoršího a začínaly se rýsovat spíše pozice remízového charakteru. Zatímco Majka v této partii prokázala silný šachový charakter, soupeřka se s rostoucími komplikacemi pozice nedovedla vyrovnat a hrubou chybou se odsoudila k popravě – Majka zasadila mohutný šach (pro mě nejpěknější šach v celém turnaji!) a okamžitě zvítězila. V posledních dvou kolech čekal na naši borkyni zdánlivě jednoduchý úkol – po sérii vyčerpávajících partií z celou plejádou favoritek porazit dvě papírově slabší hráčky a slavit vítězství v turnaji! Poslední kroky ovšem bývají těmi nejtěžšími, svoji roli začně hrát nervozita, odhodlání soupeřek urvat vedoucí hráčce aspoň půlbod a vidina blížícího se úspěchu může svazovat ruce. Majka přistoupila k závěru turnaje s jednoznačným předsevzetím ničit, ničit a ničit, bez myšlenky na mírové rozhovory (čehož si obrovsky vážím!) a dvěma vydřenými, šachově hodnotnými vítězstvími korunovala svůj turnaj. V 8. i 9. kole po boji zvítězila a zaslouženě získala zlatou medaili se ziskem 7,5 bodu z devíti partií a s náskokem celého bodu na druhou hráčku v pořadí.

V celém průběhu turnaje zdobil Majku velmi zodpovědný přístup k přípravám na partie i k rozborům sehraných partií, na naše přípravné seance chodila Majka na minutu přesně a odhodlaná nasáknout maximum informací, potřebných pro zvládnutí nadcházejícího boje. Kromě příprav a rozborů v průběhu náročného turnaje našla energii i na studium koncovek, kterým jsme se věnovali ve volném čase, a prokázala schopnost jednak velice rychle se učit, jednak velice rychle ovládat nové znalosti v praxi. Do budoucna by se Majka rozhodně měla věnovat ještě systematičtějšímu tréninku – zejména rozšířit a přiostřit repertoár zahájení, v partiích a analýzách se silnějšími šachisty získat větší jistotu při realizaci poziční převahy a mnoho času věnovat nejčistší a nejhlubší fázi šachové partie – koncovce. V koncovkách má velký potenciál k výraznému zlepšení a jsem si jistý, že porozumění šachu, získané studiem koncovek, by přetavila do dalšího růstu kvality v ostatních fázích hry. V každém případě Majku, jakožto nejmladší zástupkyni zlínské „zlaté generace“, zdobí tatáž důležitá vlastnost jako její talentované oddílové kolegy – mohutná „šachovost“ – schopnost porozumět šachům, převyšovat soupeřky v boji a rychle se zlepšovat ve všech šachových dovednostech. Velká gratulace Majce a hodně štěstí v dalším šachovém růstu!

Dalšího velkého, a pro někoho možná nečekaného úspěchu, dosáhl Ondřej Karlík z Hošťálkové v kategorii H16. Do turnaje vstupoval jako dvanáctý nasazený a cíle, které jsme si stanovili před turnajem byly náročné spíše šachově než výsledkově – sehrát devět kvalitních partií (ideální hlavní cíl pro jakýkoliv turnaj!), bojovat – vyhýbat se remízám (Ondra má trochu tendence spekulovat o výsledku a zvažovat možnosti remízových jednání, což jsem se mu snažil rozmluvit), sbírat zkušenosti do budoucna (příští rok bude Ondra hrát ve stejné kategorii) a spíše jako vedlejší jsme si stanovili výsledkový cíl skončit v první polovině startovního pole. V prvním kole si Ondra systematickou hrou poradil s posledním nasazeným hráčem. Velmi pozitivní bylo, že celou partii sehrál s přehledem a bez hmatatelných nepřesností, zkrátka ideální úvod a správné šachové nastartování do turnaje. Ve druhém kole ho pak čekal jeden z favoritů turnaje, pátý nasazený Marek Braun. Partie byla na velmi vysoké úrovni a hraná přesně v Ondrově stylu, přímočaře, s velkým tahem na bránu (pomyslnou branou byl soupeřův král) a celá partie, stejně jako Ondrův přehled v následné analýze byly předzvěstí velmi dobrého šachového rozpoložení na turnaji. Už ve 3.kole mělo dojít k prvnímu významnému lámání chleba v partii s největším favoritem turnaje, ostříleným Tadeášem Kriebelem, pozdějším vítězem. Ve variantě, kterou teoreticky neměl Ondra příliš dobře propracovanou, se černými dostal do stísněného postavení, které působilo velmi nevábně, a favorit spokojeně utahoval šrouby, očekávajíc brzký triumf. To ovšem Tadeáš netušil, že proti němu sedí soupeř, odhodlaný bránit každé políčko až na krev, a skutečně – ačkoliv se Ondra v partii dopustil dílčích nepřesností, houževnatou obranou soupeři jeho roli natolik stížil, až Tadeáš zaváhal a namísto očekávané výhry na šachovnici najednou stála pozice, v níž měl Ondra pěšce navíc, lepší čas a i přes nepříliš ideálně rozmístěné figury slušné praktické šance usilovat o výhru. V tu chvíli Ondra bohužel nechal vyniknout svoje diplomatické tendence a s přehnaným respektem k soupeři se domluvil na remíze. I v dalším kole, tentokrát bílými, postavil Ondra pozici, která mu typově velmi seděla, ale místo aby bojoval kdo z koho, spokojil se s jistotou a s brzkou remízou. V tomto směru se ukazuje, že Ondra ještě nemá dostatečnou herní praxi proti soupeřům s výkonností nad 2100, případně nad 2200, zkrátka že si na ně úplně nevěří, že je považuje za lepší, než je on sám. Z jeho herního projevu ale bylo patrné, že v tomto turnaji patří společně s hlavními favority turnaje – Kriebelem, Rabatinem a Braunem do TOP čtyřky, která má největší šance bojovat o čelní příčky. V pátém kole se černými propracovaným „kobra-stylem“ (černými trpělivě čekat jako kobra a v pravém okamžiku využít zaváhání svojí kořisti a zaútočit) vypořádal s Luďkem Volčíkem z Boršic, který se ve vyrovnané pozici nejprve mírně zamotal a potom se místo trpělivého boje o zachování rovnováhy uchýlil k nekorektní oběti figury, kterou Ondra s přehledem zneutralizoval a s jistotou realizoval materiální převahu k výhře. V 6.kole čekal našeho hráče tvrdý oříšek – velmi nebezpečný Jakub Rabatin z Frýdku-Místku. Skutečně klobouk dolů před Jakubovou hrou v této partii, pozici na šachovnici rozumněl lépe než Ondra a zaslouženě ho porazil. To bylo jediné slabší místo Ondry v turnaji. Hned v další partii si ale zkušeně počkal na chybu soupeře a pěkně zvítězil a znovu se dostal do přímého boje o medailová umístění. V předposledním kole černými s dalším nebezpečným protivníkem Štěpánem Seidlem Ondra postavil nepříliš důvěryhodnou pozici, ale bylo na něm vidět, že i v „divné“ pozici si věří a ačkoliv objektivně nebylo jeho postavení dobré, z praktického hlediska bylo zcela hratelné, což se Ondrovi podařilo prokázat i v následné analýze po partii. Soupeř se utopil v hledání cesty k velké převaze a místo převahy ztratil figuru, což náš reprezentant Hošťálkové ztrestal a výhodu s přehledem zrealizoval. Před posledním kolem tak byl Ondra na samostatném druhém místě a měl jistotu, že pokud na závěr turnaje neprohraje, skončí nejhůře na třetím, ale s největší pravděpodobností dokonce na druhém místě! Vzhledem k náročnosti předchozích bojů (během 2.-8. kola hrál Ondra se sedmi výše nasazenými hráči a možno říci co kolo to nervydrásající, vyčerpávající boj) jsme se poprvé v turnaji shodli, že nejlepší bude zahrát na jistotu, smířit se bílými s případnou remízou a čekat, jak dopadnou ostatní, přičemž i v případě nejméně příjemné konstalace ostatních výsledků by Ondra skončil na krásném třetím místě. Remíza s Rudolfem Zezulou sice nebyla tak snadnou záležitostí a došlo k ní až po tuhém boji, ale nakonec se tato remíza stala logickým vyústěním vyrovnané partie a pro Ondru spokojenou stříbrnou tečkou na závěr úspěšného turnaje. Ondra získal 6,5 bodu z devíti a samostatné druhé místo! Velká gratulace k zaslouženému úspěchu!

Hned na druhý den po skončení mistrovství Ondra ještě porazil v soutěži družstev zkušeného Pavla Lva z Valašského Meziříčí a přispěl tak k důležitému vítězství družstva Hošťálkové v boji o postup do vyšší soutěže. Dvojtá úspěšná tečka na závěr náročného týdne.

S Ondrou trenérsky pracuji poměrně krátce – zhruba od začátku tohoto roku – a současně si myslím, že naše tréninková spolupráce nebude trvat léta letoucí, ale poměrně rychle mě Ondra přeroste, šachově „vykrade“ a bude si hledat silnějšího trenéra. Do budoucna má vynikající předpoklady stát se mimořádně silným šachistou, který to dotáhne daleko, bude hrát a vyhrávat významné turnaje, usilovat o mezinárodní tituly, nahánět soupeřům strach. K tomu všemu má vynikající předpoklady, ale především je to potřeba podložit tvrdou prací, protože není nic horšího, než strmý vzestup, který by nebyl doprovázený množstvím usilovné práce. Na laciné výhry nevěříme. A na laciné pokroky také ne. Proto budeme muset tvrdě studovat a pracovat, abychom současný Ondrův výkonnostní boom postavili na pevné základy. Ondru čeká hodně práce na propracování repertoáru zahájení, který je zatím spíše živelný, než systematický a důkladný. Hlubší analýzy často vznikajících pozic, postavené na studiu komentovaných partií silných hráčů a především na množství vlastní analytické práce udělá ze zahájení v Ondrových rukou silnou zbraň. Další množství práce budeme muset věnovat schopnosti trpělivého a zároveň smysluplného manévrování ve vyrovnaných pozicích a dalším cílem bude zlepšení zásadně důležité dovednosti plánovitě stupňovat převahu k výhře. Více systému a přesnosti budeme muset vnést i do taktiky – byť je Ondra už nyní slušný přírodní taktik, jeho taktický diamant ještě čeká na vybroušení. A konečně častá nemoc mladých talentovaných hráčů – nedostatečně zvládnuté koncovky, i na ní budeme muset hodně zapracovat. Každopádně Ondrovi přeji hodně úspěchů a také hodně silných soupeřů, kteří mu nedají nic zadarmo a budou se s ním rvát o každý centimetr šachovnice, budou Ondru bít a Ondra se díky nim naučí mlátit je.

Dalším členem naší krajské výpravy byl v kategorii H16 hráč Slavie Kroměříž Martin Stachoň. Omlouvám se Martinovi, že na tomto místě nedostane více prostoru, jeho turnaj teprve přijde! V průběhu mistrovství střídal vydařené momenty s méně povedenými, například výhra s Janem Rubešem v 6.kole určitě potěšila, zatímco v pěti remízách s hráči na úrovni 1750-1900 určitě nevyužil svůj potenciál. Škoda všech nevyužitých příležitostí! Martin o těchto dílčích nedostatcích dobře ví a ihned po jednotlivých partiích při analýzách přesně popisoval, co se v partiích stalo špatně. Pokud vím, bylo to Martinovo první mistrovství republiky, v každém případě zdroj cenných zkušeností a sebevědomí do budoucna – vědět, že i na špičkovém turnaji má partie ve svých rukách je moc důležité. 3,5 bodu a konečné 18.místo rozhodně není neúspěchem. Ve srovnání s ostatními účastníky mistrovství má neúměrně málo natrénované, systematičtějšímu tréninku se věnuje teprve poslední rok a za tento rok udělal nebývalý pokrok – z okresního přeboru až do druhé ligy dospělých, ve které nyní hraje svou první sezónu. Bude-li se Martin nadále zodpovědně věnovat tréninku, čeká ho v dorosteneckých kategoriích velký vzestup a jeho velké mistrovství určitě přijde. Navíc byl Martin velkou lidskou oporou naší výpravy – v analýzách, ve volných partiích, při odpočinku – vždy silný, zodpovědný a nad věcí. Znovu musím zopakovat, že to co má zatím Martin natrénováno, je ve srovnání s jeho konkurenty na mistrovství naprosto nedostatečné až tristní, ale jednoznačně říkám – větší potenciál má ten, kdo hraje dobře, ikdyž zatím nemá natrénováno, než ten, kdo hraje stejně dobře a přitom trénuje řadu let – potenciál i osobnostní předpoklady k úspěchu jsou jednoznačně na Martinově straně. Jen pozor na nemoci „pohodlnosti šachového myšlení“ – pozor na povrchnost a ležérnost, je potřeba být precizní a přesný.

Ještě bych se rád v krátkosti zmínil o dalších talentovaných šachistech z našeho kraje, kteří se příležitostně zapojovali do práce krajské výpravy. Zlínská talentovaná dorostenka Barča Kolomazníková, která minulý rok na stejném místě vybojovala stříbrnou medaili v kategorii dívek do 16-ti let a poté úspěšně reprezentovala Českou republiku na Mistrovství Evropy, letos bojovala v otevřeném FIDE-turnaji. Z devíti partií hrála s osmi hráči, kteří byli ve startovní listině nasazeni výše než ona, a vybojovala velmi dobrých padesát procent možných bodů. Zejména způsob, jakým zametla s kandidáty mistra Mičulkou a Havlíkem, byl až roztomile „barunkovský“ – přísné vyhmátnutí chyby soupeře a chladnokrevný trest. Obdobným stylem Barča poráží silné soupeře pravidelně. Rychle a krutě. Barčiným slabším místem jsou podle mého názoru dlouhé a vyrovnané manévrovací boje, ve kterých Barča málo trestá a často pyká. Ačkoliv se po loňském Mistrovství Evropy Barča ještě nezačala šachu naplno věnovat a má jiné priority, zraje v silnou šachistku a blíží se čas jejího významného vzestupu.

V kategorii D16 zahrála velmi dobrý turnaj Jana Zpěváková ze Starého Města. Její hra má hlavu a patu a i když mi přijde, že ve spoustě oblastí studia šachu, zejména v koncovkách, nemá dostatečně natrénováno, je na ní vidět, že má šachy v krvi. Celý mistrovský turnaj sehrála v popředí, potkala se se všemi nejlepšími a v předposledním kole v partii s Karolínou Langnerovou sahala po vynikajícím úspěchu, když soupeřku přehrála a docílila vyhranou koncovku. V koncovce bohužel nezahrála dobře, ale Jani – nejvíc tě vždycky posunou dopředu chyby a porážky – a ty rozhodně máš na to posunout se hodně dopředu! Pro Janu v každém případě platí totéž co pro Martina Stachoně, pokud bude nadále pracovat a v tréninku ještě přitvrdí, má všechno před sebou! Konečné 5.místo jen o pomocné hodnocení za bronzovou medailí je v každém případě velmi dobrý výsledek.

V kategorii H14 reprezentoval náš kraj Honza Palášek ze Sokola Postoupky. S Honzou trenérsky spolupracujeme už dlouho – a stále platí, co mu říkám už delší dobu – až bude chtít vyhrávat, tak vyhrávat bude! Jenomže vyhrávat, to není přijít k partii, zahrát pár výborných tahů, ukázat jak jsem dobrý a pak si nechat pogratulovat. Vyhrávat je především odvaha a zodpovědnost – je to chtít vyhrát a zároveň vědět, že to nemusí vyjít, je to mít cíl a jít za ním, ikdyž to někdy není příjemné, je to makat na tréninku i u partie a podstoupit riziko, že přes veškerou snahu můžu udělat chybu, odejít poražen a být zklamaný. Vyhrávat je dát do boje všecko, a když to nevyjde, přijmout ránu a bojovat dál. Vyhrávat je i uznat si svoje vlastní zklamání, když se mi vyhrát nepodaří. Žádné „mně to je jedno“, ale „mně na tom záleží a jdu do toho!“. Až si jednou Honza uvědomí, že od šachů chce „vyhrávat“, pak taky vyhrávat bude. Do té doby bude svěžím, originálním, talentovaným, ale zároveň lehkovážným, spíše rekreačním hráčem. A šachy mu stejně budou dělat radost, protože je má hodně rád a chvílemi ho ty potvory figurky i nečekaně hodně poslouchají. Honza v turnaji získal 3 body a skončil na 21. místě. Na turnaji mu chyběla především větší ctižádost a pevnější trenérské vedení, ve srovnání s jádrem naší krajské výpravy působil dojmem, že je spíše na výletě.

Závěrem bych rád pogratuloval dalším veleúspěšným reprezentantům našeho kraje, se kterými jsem v průběhu turnaje prakticky nepřišel do kontaktu: Martina Fusková ze Starého Města získala zlatou medaili v kategorii dívek do 12-ti let se ziskem 7 bodů z devíti partií, František Mrkus taktéž ze Starého Města zvítězil v turnaji chlapců do 10-ti let dokonce se ziskem 8,5 bodu z devíti partií, v dorostenecké kategorii H20 zvítězil Cyril Ponížil ze Zlína se ziskem 8,5 bodu z jedenácti partií. Všem gratuluji a do budoucna přeji spoustu dalších úspěchů!

Ostatní zástupce našeho kraje jsem bohužel nestíhal příliš sledovat, takže o nich pomlčím. Pro další informace a reportáže z Koutů nad Desnou doporučuji navštívit následující odkazy.

Kompletní výsledky jednotlivých kategorií jsou na chess-results, vše o MČR je pak na oficiálních stránkách mistrovství.

Informace jsou samozřejmě i na svazových stránkách, včetně přehledu úspěšnosti jednotlivých krajů na jihomoravských nebo na novoborském serveru.

Informace zejména o vlastních zástupcích lze samozřejmě nalézt i na stránkách oddílů, jejichž hráči se mistrovství účastnili. Zde si tedy můžete pročíst reportáže na stránkách Zlína (zde jsou k přehrání partie zlínských šachistů), Starého Města, Postoupek a Boršic.

Martin Beil, trenér

24.3.2010  |  přidal: Pavel Růčka   |   kategorie: Mládež



Archiv článků

Zpět na úvodní stránku
© 2005
webmaster: sszk@seznam.cz
Doučování matematiky